Volnější verze známé PechaKucha koncepce, neboli vlastního představení jednotlivých autorů. Prst na stopkách nečekejte.
Václav Houfek
Od mala byl pamětník hloubavý, rád četl, zajímala ho historie, astronomie a obdivoval kosmonautiku. Od patnácti let jezdil po školách s přednáškami o vesmíru. Byl studentem historie na Univerzitě Karlově v Praze a posléze i vedoucím tamní knihovny, historického oddělení muzea a vědeckým tajemníkem. V roce 2015 se stal ředitelem muzea. Jako externí pedagog vyučuje na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně.
Trpaslíci v severozápadních Čechách
Pro letošní ročník festivalu si Václav Houfek připravil prezentaci, kde povypráví o tom, jak Ústí a trpaslíci prostě patří dohromady. V roce 1841 byla v Ústí otevřena keramická továrna, která se na konci 19. století pod vedením rodiny Mareschů stala jedním z největších výrobců keramiky v severozápadních Čechách. Ta vyráběla figurky pro interiér i exteriér. A jedním z nejdůležitějších produktů byli zahradní trpaslíci. Byla to nejstarší tovární výroba zahradních trpaslíků na světě. Trpaslíci reprezentovali v různých kulturách archetyp bytostí, které ztělesňovaly přechod mezi pozemskou existencí a světem mrtvých a bohů.
IG: @vaclavhoufek
→ FIKAKUCHA — prezentace autorů — Kinosál Hraničář — sobota 20.00
Beata Rojek a Sonia Sobiech
Beata je polská výtvarnice. Věnuje se malbě, kresbě a dalším formám přetváření myšlenek v obraz. Příběhy potratů jsou jejím druhým komiksem.
Sonia je kulturní antropoložka. Píše, režíruje, stříhá filmy. Vytváří podmínky pro citlivé společenské procesy a plodnou týmovou práci. Pěstuje kopr a utopismus.
Příběhy potratů vznikly na základě rozhovorů s pěti Polkami, které se s autorkami anonymně podělily o vlastní zkušenost s potratem. Nečekejme však stručnou zprávu nebo reportáž. Tok skutečných událostí narušují poetická intermezza a nadpřirozené postavy, sny a symboly. Autorky interpretují vyslechnuté příběhy po svém a otiskují do nich osobitý a pohlcující styl vyprávění.
IG:@beatarojek
→ výstava — Citylight Hraničář
→ FIKAKUCHA — prezentace autorů — Kinosál Hraničář — sobota 20.00
Ján Bátorek
Vo svojej tvorbe sa venuje hlavne maľbe občas aj kresbe a grafike. Inšpiráciu pre svoje diela hľadá vo svojom podvedomí, kde sa pohybuje medzi témami jemu vlastnými. Vo svojich dielach rieši svoje vnútorné svety, sny, spomienky a autentické východiská uvažovania. Kromě Jana Bátorka na FIKAKUCHe budou v průběhu festivalu k vidění i jeho obrazy z cyklu Betón a žily… Šeď panelákov, špinavý sneh a ružové nebo. Je zima a sídlisko už kolo štvrtej padá do šera. Vzduchom sa linie štekot psov, kostolné zvony a krik matiek z okien panelákov, volajúcich deti domov. Moje dielo je o mojich spomienkach na domov, na kysucké malomestské sídliska prerastené lesmi, fascinácii hmyzom, ľudskym telom, postmodernou a všetkým divným. Je ale aj o mojích démonoch, strachu a šialenstve, ktoré vo mne pulzujú.
IG: @janbatorek
→ výstava — Kavárna Hraničář
→ FIKAKUCHA — prezentace autorů — Kinosál Hraničář — sobota 20.00
→ výstava — Parter
Magdalena Rutová
Píšu a kreslím knihy. Ryju linoryty, učím výtvarku a dělám portréty. Kreslím deníky. Provozuji linorytovou fotobanku LINOSTOCK. Ráda ilustruji cizí texty, protože u nich tolik neprožívám jejich kvalitu. Spolu s Jindřichem Janíčkem udílíme Ceny Akademie ilustrace Madly a Jindry, první tuzemské ilustrátorské ocenění formou peněz v hotovosti. Nemám agenta ani agentku. Mám mail. Mám dvě malé děti a muže, se kterým si střídáme pracovní dny. Bydlím v Praze.
Naše stálice Madla přijela tento rok představit Ceny akademie ilustrace Madly a Jindry. A my si teď poodhalíme, proč Ceny CAIMAJ vlastně vznikly?
… jsme dva profesionální ilustrátoři. Oceňovaní. Každý rok se nominace na různá oceněni jen hrnou, až se v nich přestáváme orientovat. Ale také jsme stárnoucí ilustrátoři. Hůře vidíme, záda začínají častěji bolet a naše priority se mění. Už nám nestačí vidět svá jména na obrazovce monitoru v seznamu dalších ilustrátorů nominovaných na nějakou z cen, abychom se cítili dobře. Řešíme nudnější věci. Budu mít tenhle měsíc na nájem? Budu mít na zaplacení povinného ručení u auta, které jsem dostal od rodičů? Dokážu se jako ilustrátor postarat o rodinu?
Galavečery, na jejichž konci si domů odneseme špendlík, sošku nebo jiný designový kousek, nás rozesmutňují. Zvlášť když musíme zaplatit hlídáni dětí, pokud chceme onu slavnostní událost prožít s životním partnerem. Zakládáme proto nové ilustrátorské ceny s revoluční odměnou — prachy. Tvrdá, nezdanitelná hotovost.
A když už jsme u peněz, je zde ještě jeden Madly projekt. Omezený rozpočet bohužel. Stejnojmenný název výstavy celkem drsně poukazuje na to, že lidi jako my se nezřídka kdy střetnou v cílové rovince právě s tímto předmětem. To jsou ty chvíle, kdy i ten největší smíšek a pohodář posmutní. Naštěstí je tu Instáč, kde můžeme své trable sdílet s ostatními kolegy.
IG: @ceny_akademie_ilustrace_m_a_j @omezeny_rozpocet_bohuzel
→ výstava — Omezený rozpočet bohužel — Parter
→ FIKAKUCHA — prezentace autorů — Kinosál Hraničář — sobota 20.00
Michal Tůma
Taky studuje UMPRUM. Volnou tvorbu bere asi hlavně jako záminku k vyzkoušení věcí, na které si nesáhne v běžné praxi grafického designu, když třeba vyklikává vizuál nízkorozpočtového festivalu. Takže někdy je výsledek tohohle plácání se zin s fotkama, falešný zaměstnanecký outfit, videoesej o satelitech, velký plakát z několika malých plakátů, nebo něco jako výpočet emisí letadla letícího z Letňan na Berlinále.
LOVE DO KAPSY… Z Ještěrky vždycky jedině v plusu. Točka za pade, bim! Točka za kilo, bim! S citem, srdcem hraju. Krupiérka mě dřív nedávala, ale začal jsem jí pod rohožkou nechávat drobný. Mám těch peněz v hotovosti už naprosto nepřeberný množství, nevim co jinýho s tim! Jsem money maker, free spiny si nech, starký…
IG: @ @mmmmmichalt
→ výstava — Parter
→ FIKAKUCHA — prezentace autorů — Kinosál Hraničář — sobota 20.00
Tuan Vuong
Absolvent Grafického designu 2 na Fakultě umění a designu v Ústí, stáže v Düsseldorfu a následně také ateliéru Tvorby písma a typografie na pražské UMPRUM, kde zakončil svá studia diplomovou prací věnující se vizuální studii asijských bister. V současnosti působí jako grafický designér ve Studiu Najbrt.
V rámci FIKAKUCHY nám představí, jak začala jeho spolupráce se Státní tiskárnou cenin.
Původně šlo o školní projekt, který se posléze přehoupnul až do návrhů na nové osobní doklady.
IG: @_tuan_v
→ FIKAKUCHA — prezentace autorů — Kinosál Hraničář — sobota 20.00
Mastnej účet
Časopis Fůd, který tvoří dívčí core: Barbora Müllerová, Veronika Homolová a Barbora Tögel, je platformou spojující amatéry i profesionály s nadšením pro ilustraci. Nepravidelně vydávané periodikum přináší šťavnatý obsah v riso kvalitě a zaměřuje se na sociální témata aka feminismus, sociální vyloučení či urbanismus. Kromě časopisu tvoří i tematické výstavy s ilustrátory z celého světa, včetně katalogů s rozhovory s autory.
Poslední číslo Fůdu se jmenuje Mastnej účet a není náhodou, že řeší téma PENĚZ. Holky přijdou poreferovat o tom, jak probíhá výroba jejich zinu, jaké jsou kotrmelce a co jsou jeho hlavní ingredience? Let them cook.
IG: @casopisfud
→ FIKAKUCHA — prezentace autorů — Kinosál Hraničář — sobota 20.00
Barbora Tögel
Ilustrátorka a tatérka, která vystudovala ilustraci v Plzni a grafický design v Ústí. Od roku 2016 působí na volné noze. Na kontě má řadu zářezů a jedním z nich je i spolupráce se Seznam Zprávy, o čemž zde bude ještě řeč. Spoluzaložila časopis Fůd a ve volném čase se věnuje keramice. V rámci své role pro Seznam Zprávy měla možnost ilustrovat různé projekty, které nám představí na FIKAKUCHE, přiblíží i proces zadání a spolupráce s redakcí a poskytne pohled do světa tvorby ilustrací pro média.
IG: @baranotnice, barboratogel.com
→ FIKAKUCHA — prezentace autorů — Kinosál Hraničář — sobota 20.00