Umíme vyhradit dostatek prostředků na péči o stávající umělecká díla a vznik nových? Jak zacházíme s poválečným uměním ve veřejném prostoru? Přidejte se ke komentované procházce po odstraněných reliéfech a sochách.
Poválečné umělecké realizace ve veřejném prostoru, včetně architektury, jsou výraznou kulturní stopou, která čelí četnému nenávratnému odstraňování. V případu architektury i často výrazným destruktivním zásahům. Motivace těchto kroků jsou různorodé. Níže oslovené odbornice a odborníci se pokusí nastínit historický kontext, souvislosti současného dění a potenciální přístupy, které by mohly iniciovat vznik nových kvalitních uměleckých realizací.
Tereza Arndt
literární historička, pedagožka
Věnuje se vizuální rétorice, teorii vizuálních médií, materializaci a přenosu paměti nebo fenoménu smrti v (pop)kultuře. Vyučuje na Katedře filozofie a humanitních studií na FF UJEP.
Oskar Helcel
audiovizuální umělec
Vyjadřuje se k působení pozdního kapitalismu v kontextu městského prostoru, tzv. developerismu (privatizaci města a gentrifikaci). Ve svých performativních video-esejích odkrývá třídní a ekonomické nerovnosti.
Václav Houfek
historik, ředitel Muzea města Ústí nad Labem
Kurátor historických a uměleckých sbírek. Externí pedagog Katedry historie FF UJEP. Vyučuje dějiny sociální demokracie, informační zdroje kulturního dědictví nebo vede kurz Paměť většiny a paměti menšin ve střední Evropě.
Michal Kurz
historik, výzkumník na Masarykově ústavu a Archivu Akademie věd ČR
Zaměřuje se na dějiny měst a architektury 19. a 20. století a dějiny české památkové péče. Působil v ÚSTR a na MÚA AV ČR působí v týmu Transformace státu a společnosti v hospodářské a sociální perspektivě.
Josef Märc
pedagog
Didaktik na Katedře historie FF UJEP Ústí nad Labem a učitel na Gymnáziu Mostecká v Chomutově.